Dnes je tomu přesně 15 let, kdy došlo k vyhlášení bankrotu americké investiční banky Lehman Brothers. Její pád byl symbolem finanční krize. Bylo pondělí 15. září 2008 a nad ránem požádala banka Lehman Brothers o ochranu před věřiteli. A největší bankrot v amerických dějinách spustil lavinu po celém světě. V dnešním článku si připomeneme tuto historickou událost, shrneme si všechny důležité údaje kolem Lehman Brothers a zároveň se podíváme na největší burzovní krachy v historii.

Vybrané údaje k 15. výročí (15. září) vyhlášení bankrotu americké investiční banky Lehman Brothers, kterým naplno vypukla světová finanční krize:

- Kdysi byla společnost Lehman Brothers podle tržní hodnoty čtvrtou největší investiční bankou v USA. Banku však tvrdě zasáhla krize amerického hypotečního trhu a během roku 2007 začala ztrácet na tržní hodnotě a její akcie klesaly o desítky procent. Před deseti lety, 15. září 2008, banka po neúspěšném jednání o své záchraně požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli a pád banky se stal symbolem globální finanční krize. Pád Lehman Brothers byl tehdy také největším bankrotem v dějinách Spojených států.

- Krize se ohlásila již 7. září, kdy americká vláda převzala kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrály ústřední roli ve financování trhu hypoték. Kolaps Lehman Brothers ale znamenal pohromu. Zcela zamrzly úvěrové trhy, následovalo období plné bankrotů a krachů a propady akciových trhů. Hlavní západoevropský index FTSEurofirst 300 se v listopadu ocitl nejníže za 5,5 roku a od počátku roku oslabil již o téměř 50 procent. Také hlavní americký akciový index Dow Jones se propadl pod několik psychologicky důležitých hranic a v listopadu klesl pod 9000 bodů, kde byl naposledy v červnu 2003.

- Koncem září tehdejší prezident George Bush prohlásil, že USA jsou uprostřed vážné finanční krize a nejhlubší fáze pak donutila vládu a centrální banku (Fed) přijmout řadu razantních protiopatření, přičemž vláda podpořila domácí ekonomiku souborem stimulačních opatření v hodnotě mnoha set miliard dolarů.

- Jen dva dny po pádu Lehman Brothers Fed oznámil, že v součinnosti s vládou zachrání jednu z největších světových pojišťoven American International Group (AIG) úvěrem až 85 miliard dolarů (asi 1,43 bilionu korun), což se stalo tématem řady diskusí, protože kritici pádu Lehman Brothers vládě vyčítali odlišný přístup. Vláda svůj krok vysvětlila tím, že AIG je systémově důležitý finanční ústav, jehož kolaps nelze dopustit. A historie nakonec dala vládě za pravdu. O čtyři roky později americká vláda dokončila prodej svých akcií v AIG a na záchraně podniku celkově vydělala 22,7 miliardy dolarů (442 miliard Kč).

- Rozhodnutí Lehman Brothers o bankrotu předcházely tři dny intenzivních krizových jednání. O záchraně v newyorské pobočce Fedu rokovali představitelé státních institucí s šéfy největších bank. Banka Lehman Brothers měla v účetnictví špatné úvěry do realit za zhruba 60 miliard dolarů. Snaha najít kupce ale bance nevyšla a po 158 letech od založení se rozhodla snahu o svou záchranu vzdát.

- Lehman Brothers byla jednou z pětice investičních bank, které ještě na počátku roku 2008 tvořily jádro newyorské Wall Street. Tyto banky v americkém pojetí fungovaly zpravidla jako makléřské společnosti. Přijímaly tedy pokyny klientů k nákupu a prodeji cenných papírů, zabývaly se jejich správou a samy obchodovaly. První obětí z této pětky se stala banka Bear Stearns, kterou v březnu 2008 koupila JPMorgan Chase. Merrill Lynch se nechala dobrovolně převzít druhou největší americkou bankovní skupinou Bank of America a poslední dva velcí hráči, Goldman Sachs a Morgan Stanley, nakonec požádaly Fed o souhlas se změnou struktury, a z ústavů se tak staly dozorované bankovní holdingy.

- Ještě na konci září se japonská Nomura Holdings dohodla s Lehman Brothers na odkupu asijských, evropských a blízkovýchodních aktiv. Rovněž v září po bankrotu Lehman Brothers prodala svou největší divizi pro investiční bankovnictví britské bance Barclays. Tento prodej zástupci Lehman Brothers později neúspěšně napadli u soudu.

- Za pád Lehman Brothers mohly především riskantní obchody s cennými papíry, jejichž cena se odvíjela od hodnoty podřadných hypoték. Poté, co se ukázalo, že jsou tato aktiva bezcenná, šla banka, které stát odmítl pomoci, ke dnu. Od jara 2008, kdy začala v USA hypoteční krize, Lehman Brothers ztratila do bankrotu na tržní hodnotě přes 40 miliard dolarů a v roce 2008 její akcie klesly o 80 procent. Po pádu Lehman Brothers se zvýšil počet převzetí v bankovním sektoru.

- Režim bankrotové ochrany banka opustila po 1268 dnech v březnu 2012. Podle dohody konkurzního soudce s věřiteli má banka rozdělit investorům zhruba 65 miliard USD (1,2 bilionu Kč) z prodeje aktiv, která v době bankrotu dosahovala 639 miliard dolarů.

- I Česko doplatilo na pád velké americké banky propadem ekonomiky. Její výkonnost se dostala na předkrizovou úroveň až v roce 2014. Již ve čtvrtém čtvrtletí 2008 propadl český hrubý domácí produkt mezičtvrtletně o 1,7 procenta. V roce 2009 klesla ekonomika o další 4,7 procenta.

- Podle většiny analytiků hlavním důsledkem pádu Lehman Brothers byla rozsáhlá a přísná regulace finančních trhů. Cesta, kterou se vydali evropští i američtí regulátoři, se zprvu zaměřila na systémová rizika, a to především riziko kapitálové přiměřenosti bank a pojišťoven. To znamená objem hotovosti, kterou musí držet na svých účtech pro pokrytí požadavků svých věřitelů i v případě stresových situacích.

- V roce 2010 se americká vláda opět přiklonila ke zpřísnění pravidel pro komerční a investiční banky a vznikla tzv. Dodd-Frank legislativa. Prezident USA Donald Trump však na konci května 2018 bez většího publika a zájmu médií vrátil bankovní regulaci v USA až na několik výjimek z řad největších bank zpět do roku 2008. Podepsal totiž dokument, který významně pozměňuje legislativu podepsanou předchozím prezidentem Barackem Obamou, která vešla v platnost v roce 2010 a která se stala jedním z pilířů prevence v boji proti finančním krizím.

- V Evropě vypracoval regulační plány Basilejský výbor pro dohled nad bankami. Pravidlo výboru vyžaduje, aby banky držely dostatek likvidních aktiv, jako jsou vládní a firemní dluhopisy, na pokrytí jejich očekávaných čistých výdajů po dobu 30 dní. To má zabránit případné záchraně bank z peněz daňových poplatníků při krizi.

- Obavy z krize vzrostly po problémech, do kterých se letos dostala kdysi druhá největší banka ve Švýcarsku Credit Suisse. V březnu se ale dostala do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány včetně úřadu Finma, které dojednaly záchranu banky tak, že ji za tři miliardy švýcarských franků (CHF; 71,8 miliardy Kč) převezme její větší domácí rival UBS. Proces ale provází řada žalob právě kvůli pravidlům pro dluhopisy, které byly vytvořeny po finanční krizi v roce 2008. Švýcarský úřad Finma, který vykonává dohled nad finančním sektorem, totiž nechal úřad v záchranném procesu dluhopisy ocenit na nulu, čímž smazal jejich úhrnnou hodnotu zhruba 17 miliard dolarů (asi 365 miliard Kč).

Výběr největších burzovních krachů v historii

Výběr největších burzovních krachů v historii k 15. výročí (15. září) vyhlášení bankrotu americké investiční banky Lehman Brothers:

1637 - Takzvaná tulipánová horečka v Nizozemsku byla podle agentury AFP první hospodářskou a finanční spekulativní bublinou v novodobé historii. Spekulace byly založeny na obchodu s cibulkami tulipánů, které dosáhly rekordně vysokých cen, než se v roce 1637 zhroutily. V roce 1642, po krachu, činila cena tulipánu pouhou desetinu jeho hodnoty, o sto let později to byly dvě setiny.

1720 - V roce 1711 vznikla jako partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem konsolidace a snížení nákladů na státní dluh britská společnost South Sea Company. Firma měla monopol na dovoz otroků na ostrovy v "jižních mořích" a do Jižní Ameriky. Kvůli válkám ale k realizaci obchodů vůbec nedošlo. Hodnota akcií společnosti však značně vzrostla, protože rozšířila své aktivity v oblasti obchodování se státním dluhem, a v roce 1720 dosáhla nejvyšší hodnoty, než se náhle propadla na úroveň jen o málo vyšší, než byla její původní cena při vstupu na burzu. Takto vzniklá proslulá ekonomická bublina, která zruinovala tisíce investorů, se stala známou jako "jihomořská bublina".

1873 - Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl "černý pátek" na Vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi.

1882 - Hlubokou hospodářskou krizi ve Francii vyvolal krach banky Union générale, kterou v roce 1875 založila skupina katolických a monarchistických bankéřů. Banka byla zpočátku úspěšná a stála za řadou investic do železnic a dalších projektů, nakonec ale své síly přecenila a zbankrotovala. Pád banky měl za následek bankrot mnoha burzovních makléřů a vedl i ke krachu Pařížské burzy.

1929 - Ve 20. letech 20. století prožívaly USA období konjunktury, což se projevilo i na kapitálových trzích. Spekulanti i drobní investoři čile obchodovali na burze, ale postupně se začaly projevovat jisté známky přehřátí ekonomiky a ceny akcií již přestaly odpovídat reálným hodnotám. Ještě počátkem října 1929 většina analytiků a bankéřů ujišťovala trh, že je všechno v pořádku, ale umělé nafouknutá bublina nakonec praskla. Hromadný výprodej akcií a strmý pád jejich cen způsobil krach na newyorské burze, který odstartoval 24. října 1929 nejhlubší světovou hospodářskou krizi, jejíž následky byly katastrofální a která se přelila i do Evropy.

1987 - Během "černého pondělí" (19. října 1987) oslabil hlavní index newyorské burzy - Dow Jonesův index (DJIA) - o 508 bodů (rekordních více než 22 procent) a příští dny následoval propad také na evropských burzách. Důvodem byly vysoké ceny akcií, vysoká likvidita a krize v Perském zálivu. Americkému Federálnímu rezervnímu systému se podařilo uhasit krizi poskytnutím krátkodobých půjček a během roku a půl byly ztráty vyrovnány a akciové indexy opět stoupaly. Jednalo se o největší otřes na světových burzách po druhé světové válce a první krize "počítačového věku".

1998 - Ruská vláda a centrální banka oznámily v srpnu 1998 změnu politiky směnného kurzu rublu, spočívající ve výrazném uvolnění kurzu rublu a vzdání se tlaků na jeho devalvaci. Součástí protikrizových opatření bylo i 90denní moratorium na splácení zahraničního dluhu, a země se tak dostala do finanční krize. Otřesy byly prohloubeny i asijskou krizí, poklesem cen ropy na světových trzích a klesající důvěrou zahraničních investorů. Kurz rublu vůči dolaru klesl z původních přibližně 7:1 až na 20:1 na počátku září.

2000 - Spekulativní bublinu, označovanou jako dot-com horečka, způsobil zájem o akcie internetových firem, které se ale soustředily hlavně na expanzi a získávání zákazníků. Investoři i tak byli ochotni někdy i za ztrátové společnosti platit horentní sumy. Po splasknutí bubliny klesla hodnota indexu Nasdaq, který zahrnuje internetové a technologické akcie, během prvních dvou dubnových týdnů o 27 procent a za jeden rok o 39,3 procenta. Tento pokles měl dopad na všechny trhy spojené s "novou ekonomikou". Řada internetových firem zbankrotovala. V USA používaly internetové firmy většinou doménu nejvyššího řádu .com a podle ní se nazývaly dot-com (česky „tečka kom“).

2008 - Krize sice vypukla naplno 7. září 2008, převzetím polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou, problémy se ale objevily dříve. Již na konci roku 2006 se totiž začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální krizi. S plnou silou krize poté udeřila 15. září, kdy americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu před věřiteli, což byl největší bankrot v dějinách USA. Následné období bylo poznamenáno vlnou akvizic, dalších rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí v USA i v dalších zemích nebo propady světových akciových trhů. Řada zemí také oznámila propady hospodářského růstu a nezaměstnanosti a krize stále citelněji zasahovala další a další odvětví ekonomiky. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu.

2020 - 12. března 2020, den poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vyhlásila pandemii nového typu koronaviru, kvůli obavám z hospodářských následků a z restrikcí v letecké dopravě prudce klesly akcie v Evropě i ve Spojených státech. Burzy v Paříži, Miláně a Madridu zaznamenaly nejvyšší propad od svého založení. Burza v Londýně klesla nejvíce od října 1987, ta frankfurtská od roku 1989. Rovněž americké akcie prudce klesly a propad indexů Dow Jones a S&P 500 byl nejvyšší od roku 1987. V následujících dnech se trhy dále propadaly.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg, AP

Související články

Krach na Vídeňské burze v roce 1873 měl za následek pád bank a krizi
Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl "černý pátek" na Vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi.

Jak George Soros před 30 lety vydělal na libře miliardu
Přesně před 30 lety došlo k historické události na forexu a tímto článkem si tuto významnou událost podrobně popíšeme. Připomeneme si tak výročí důležité události, kdy britská centrální banka neubránila svoji měnu před spekulativním útokem vedeným finančníkem Georgem Sorosem.

Koronavirus: Co se děje na trzích?
Finanční armageddon i bezprecedentní volatilita – takový byl minulý týden na finančních trzích. Pamětníci zavzpomínali na podzim roku 2008, kdy jsme takový šok zažili naposledy. Na některých aktivech výprodeje dokonce překonaly denní poklesy po pádu Lehman Brothers. Teď už je jasné, že pandemie koronaviru je onou černou labutí, na kterou finanční trhy „čekaly“.

Největší burzovní krach v dějinách nastal před 90 lety
Krach na newyorské burze (též zvaný Černý čtvrtek) 24. října 1929 byl největší burzovní krach v dějinách a právě dnes je tomu přesně 90 let. V dnešním vzdělávacím článku se ohlédneme do minulosti a podíváme se na tuto důležitou historickou událost blíže. Zároveň nebude chybět výběr všech nejvýznamnějších světových hospodářských krizí.

Muž, který má podíl na nejedné finanční krizi
Muž, o kterém se tu dnes budeme bavit, je jedním z novodobých a velmi „úspěšných“ spekulantů, o kterém se dá říci, že za dobu své obchodní kariéry, nenašel soupeře, kterého by se zalekl. Tento člověk se dokonce nebál ani takových velikánů, jako je například Bank of England (BoE), kterou kdysi donutil ustoupit od svých plánů.

Měnové krize od 90. let po současnost
V souvislosti s nedávným prudkým pádem ruského rublu jsme se podívali do historie a shrnuli pro vás výběr největších hospodářských krizí ve světě od 90. let, která byla doprovázena také velkými měnovými turbulencemi. Na následujících řádcích se podíváme na jejich společné znaky a ukážeme si, jakou obchodní strategii zvolit při potenciálním příchodu měnové krize.

Milníky dluhové krize v eurozóně
Dluhová krize v eurozóně trvá již více než dva roky a za tu dobu se stalo velké množství událostí, které zásadně ovlivnily vývoj měnových trhů (nejvíce samozřejmě euro). Na toto téma dostáváme především od začínajících traderů, kteří začátek dluhové krize nezažili, velké množství dotazů. Proto jsem se rozhodl připravit shrnutí těch nejdůležitějších událostí od počátku EURO krize. I pro tradery, kteří tyto události sledují od počátku a mnohdy se v záplavě informací na toto téma ztrácí, bude následující shrnutí jistě praktickým vodítkem.

Miliardový obchod George Sorose
Po sérii technických a poněkud náročnějších článků jsem chtěl vybrat téma, které by bylo trošku lehčí, zároveň ale zajímavé. V tomto článku bych tedy chtěl popsat legendární spekulaci, na které George Soros vydělal celou miliardu a navždy si tak přivlastnil přízvisko "Muž, který porazil Bank of England".

Čtěte více

• Bezpečné přístavy vs. rizikové měny
  Velkým tématem měnových trhů během posledních měsíců bylo ukončení kvantitativního uvolňování v USA. Diskuze v americké centrální bance (Fed) ohledně načasování tohoto kroku začaly v květnu a od té doby se zvýšila nejistota na finančních trzích – nespadnou Spojené státy zpět do recese, nevyrostou úrokové sazby příliš vysoko a co možný příchod inflace?
• Brexit – od minulosti k současnosti
  Výstup Velké Británie z EU je již za dveřmi, ovšem chaos a nejistota do jisté míry přetrvávají. Otázkou nyní zůstává, jaké scénáře kurzového vývoje libry se nabízí nyní?
• Co čekat na finančních trzích ve druhém pololetí?
  První pololetí letošního roku bylo ve znamení ruské invaze na Ukrajinu, která výrazně přiživila inflační tlaky. Centrální banky tak musejí prudce šlápnout na brzdu a ukončit léta trvající párty.
• Co jsou to vlastně měnové války
  Možná se to zdá divné širší veřejnosti i některým forexovým obchodníkům, nicméně mnoho zemí napříč celým světem ovlivňuje svou domácí měnu. Na finančních trzích zasahují způsobem, kterým danou měnu uměle znehodnocují (tzv. intervenují). V dobách recese se devalvace měny často stává nástrojem, pomocí kterého se centrální banky pokouší získat pro svou zemi konkurenční výhodu a nastartovat ekonomický růst. Pokud ale určitá země začne svou měnu devalvovat, ostatní země se budou pravděpodobně snažit toto zvýhodnění anulovat. Jakmile se tak stane, můžeme hovořit o měnové válce, poněvadž jednotlivé země se snaží udržet hodnotu vlastní měny.
• Co nevíte o USD/JPY
  V návaznosti na předchozí vzdělávací články, ve kterých jsme se věnovali nejdůležitějším okamžikům ve vývoji měnových párů EUR/USD a GBP/USD nás čeká i poslední z „velké trojky“ – USD/JPY.
• Co přinese rok 2012?
  Formulovat predikce na tak dlouhou dobu jakou je jeden rok, navíc v době krize a vysoké nervozity, v době kdy se sentiment mění podle posledního titulku ve zprávach a v době kdy se nemyslitelné stává během krátké chvíle možným, se může zdát tak trochu zbytečné. Minulý rok navíc ukázal, že vlivů, které mohou, alespoň krátkodobě, naprosto změnit dění je tolik, že je zhola nemožné vzít je všechny v potaz (vzpomeňme třeba na nepředpovídatelné japonské tsunami nebo sociální bouře, které se přehnaly severní Afrikou a Středním východem).
• Deflace – brzda nebo impuls pro měnu?
  Většina vyspělých zemí se aktuálně nachází v situaci slabého ekonomického růstu kombinovaném se stagnací mezd, což je obecně prostředí bránící růstu cen. Když k tomu přidáme klesající ceny komodit, číhá u mnoha z nich již deflace (všeobecný pokles cen v ekonomice) za rohem. Centrální banky o tom dobře vědí, a pokud chtějí plnit svůj střednědobý inflační cíl, který má většina nastaven na dvou procentech, musejí inflaci podpořit. Všechny kroky centrálních bank však mají silný dopad na měnové kurzy a obchodníci na forexu by o nich měli vědět.
• Devizové rezervy a jejich vliv na forex
  Dnes se podíváme na to, jak měnovými trhy v dlouhodobém horizontu hýbou opravdu velké peníze. Pokud jde totiž o devizové rezervy, jsou i desítky miliard dolarů drobné. Tento koláč aktiv, která centrální banky po celém světě investují, se podle posledních dat MMF rozrostl na 11 865 mld. USD.
• Dokdy bude růst Německá ekonomika?
  V Německu se letos opakovaně snížil odhad růstu HDP. Co je příčinou? Co můžeme očekávat do budoucna a jaký to bude mít vliv na akcie a DAX 30? Pokud chcete vědět, čtěte dále...
• Dolar oslabuje. Čekají cenné kovy žně?
  Padající inflace a vyhlídky na konec utahování měnové politiky FED. To jsou dvě hlavní příčiny, proč se tento týden dostal Dolar index na nejnižší hodnoty za poslední dva měsíce. Tato zpráva bezpochyby zablikala na radaru nejednoho obchodníka s komoditami. Byl to totiž právě silný dolar, který stál za poklesem cen mnoha komodit a tlačil také na cenné kovy.