Tradeři na burze dobře ví, že finanční páka může efektivně násobit zisk. S využitím půjčených peněz dokáže investor dosáhnout na procenta, o kterých by se mu s vlastním kapitálem mohlo jenom snít. Páka je ale také vysoce nebezpečná. Když si trhy postaví hlavu, můžou vám během pár hodin odmazat celou pozici.
Když pákuje jednotlivec, může rychle přijít o vlastní jmění. Ještě horší ale je, když pákuje celý stát. A překotné zadlužování zemí vůči HDP není nic jiného, než sázka na páku.
Obecně panuje přesvědčení, že pokud stát drží veřejný dluh pod hranicí 60, ideálně 50 procent vůči HDP, neměl by se bát kolapsu. Pokud ekonomika šlape, stát zvládá obsluhovat dluh a může ekonomicky růst i přes zadlužení.
S přibývajícími půjčkami ale přibývá problémů. Vyšší zadlužení státu ještě automaticky neznamená totální bankrot, jen se jeho riziko zvyšuje. Své o tom vědí i v Evropské unii.
Eurozóna se dodnes oklepává z platební neschopnosti Řecka, která započala v roce 2009. V průběhu let dluh státu vyskočil vysoko nad 100 procent vůči HDP. A i když se Řecko snaží dluh postupně snižovat, stále je nejzadluženější zemí unie s dluhem 166 procent vůči HDP. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu za třetí kvartál loňského roku.
O finančním martyriu Řecka se mezi lidmi ví. Ani další státy na starém kontinentu na tom ale nejsou o tolik lépe. Zadlužení přes sto procent mají Portugalsko (108 %), Španělsko (110 %), Francie (112 %) a Itálie (141 %).
Navzdory četným dezinformacím je na tom Česko v tomto kontextu relativně dobře. Zadlužení vůči HDP je na 45 procentech. Stát si ostatně dobře počíná i u západních ratingových agentur. Nejlépe si i přes vysokou inflaci vede Estonsko (18 procent). Dluh v Evropě nejrychleji odmazává Kypr, nejrychleji se naopak zadlužuje Belgie.
Filip Kalčák
