Území náchylné na přírodní katastrofy, přestárlá a zmenšující se populace, extrémní zadluženost. Japonsko už má na první pohled to nejlepší za sebou. Alespoň po stránce ekonomického růstu. Poslední rok nás ale přesvědčuje o absolutním opaku, japonský trh totiž zažívá neskutečnou renesanci.
Přitom po minulých propadech v asijské zemi dali mnozí investoři od Tokia ruce pryč. Trh si prožil významný pád v devadesátých letech minulého století a Japonci utrpěli těžkou ránu i při globální ekonomické krize, která v USA vrcholila kolapsem Lehman Brothers v roce 2008.
Index Nikkei 225, který sleduje tituly na tokijské burze, byl na svém all-time high v prosinci roku 1989 (38,195). Teď to ale vypadá, že se tabulky budou přepisovat. Index započal spanilou jízdu už loni, kdy převýšil i americké a evropské indexy a nabobtnal o 30 procent.
Po novém roce japonský ukazatel sledující vývoj na trhu nijak nepolevil, ba spíše v tempu přidal. Při současném vývoji je pravděpodobné, že Nikkei 225 prorazí all-time high už velmi brzy.
Proč? Proč se v Japonsku daří něco, co v USA a Evropě ne? Nesmíme zapomínat, že Japonsko je stále třetí největší ekonomika světa. Za současný vývoj na tamním trhu ale může především inflace. Tedy spíše „neinflace“.
Zatímco americká i evropská centrální banka musely kvůli vysoké inflaci zvyšovat úrokové sazby a tím utlumily trh, v Japonsku se nic takového nedělo. Inflace se držela kolem tří procent a Bank of Japan tak mohla nechat podnikům volnější ruku. A umožnila tak současnou tržní rally.
Filip Kalčák
