Koruna zůstane silná, myslí si Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Je to dáno tím, že v tuzemsku jsou stále vyšší sazby než v eurozóně,“ říká Křeček. Dodává ale také, že roli hrají firemní úvěry v eurech, které podniky následně směňují do koruny a vytváří tak poptávku po české měně. Křeček také prozradil, kterým měnám aktuálně věří nejvíce. V rozhovoru se dozvíte, zda by bankovní rada ČNB měla ještě sáhnout po zvýšení úrokové sazby nebo ji naopak začít snižovat.

Od začátku roku nám inflace pomalu klesá. Jaký očekáváte vývoj ve zbytku roku?

Za květen jsme měli inflaci 11,1 procenta s vyhlídkou rychlého poklesu v následujících měsících. Domnívám se, že ve druhém pololetí letošního roku se dostaneme na jednocifernou úroveň. Zároveň ale nevěřím odhadu ČNB, že bychom se již počátkem příštího roku dostali blízko dvouprocentnímu cíli. Myslím, že pokles inflace se přece jen může zaseknout na jednociferné úrovni na násobku inflačního cíle. To především proto, že inflace má poměrně velkou setrvačnost, kdy na sebe v rámci dodavatelsko-odběratelských vztazích reagují jednotlivé subjekty a nikdo nechce mít černého Petra, že bude tím, kdo jako poslední nezdraží. Každý se snaží udržet si svoji marži a následně se to zdražení přenáší na další subjekty, takže dostat se na dvouprocentní cíl může být složitější. Nicméně se nedomnívám, že by inflace měla růst. Ten pokles je jednoznačný. Bude také záležet na tom, jak bude ČNB pracovat s úrokovými sazbami. Nemyslím si, že by je měla začít rychle snižovat. To by mohlo boj s inflací zpomalit. Já bych o jejich snižování začal uvažovat, až když se inflace dostane pod úroveň základní úrokové sazby. Věřím, že když by došlo k nějakému „záseku“ okolo 5-6 procent, že nakonec nejpozději v roce 2025 se na inflační cíl vrátíme.

Takže myslíte, že možnost růstu sazeb je tedy úplně ze hry? Přece jen na posledním zasedání bankovní rada hlasovala 3:4 ve prospěch růstu sazeb.

Já to čtu tak, že šlo o rétorické poselství. Že pokud se v bankovní radě vede nějaká diskuse, tak o zvyšování úrokových sazeb a trhu se ukazuje, že jednání jsou na vážkách. Hlavně chce rada trhu signalizovat, že nemá počítat s nějakým rychlým snižováním úrokových sazeb, my se stále bavíme o jejich zvyšování. Je to trochu na úrovni slovní intervence. Pokud jsme ale se sedmiprocentní sazbou vydrželi, když inflace byla vysoko nad 15 procenty, tak by se sazby v době, kdy jsme na úrovni 11,1 procenta s výhledem dalšího poklesu, zvyšovat neměly. Případné navýšení sazeb by se v ekonomice stejně projevilo nejdříve za 12 až 18 měsíců.

Jaký očekáváte vývoj české koruny?

Koruna zůstane silná. Je to dáno tím, že v tuzemsku jsou stále vyšší sazby než v eurozóně. Mnohé firmy si tedy berou eurové úvěry. Jsme již v situaci, kdy se polovina firemních úvěrů dává v eurech. Ty firmy si eura nepůjčují, protože by je potřebovaly, ale protože se chtějí vyhnout vyšší sazbě na koruně. Následně ta eura směňují za korunu, tím vytváří poptávku po koruně a ta tak posiluje. Myslím, že tento efekt bude v následujících měsících pokračovat. Spíše myslím, že se kurz bude stabilizovat okolo současných úrovní. Výrazné oslabení není na obzoru.

Jak ochotně firmám banky eura půjčují?

V tuto chvíli se zpřísňují kontroly na úvěry v eurech, ale samozřejmě si lze půjčit tak, že to splňuje všechny náležitosti. Například v sektoru komerčních nemovitostí se běžně děje to, že se nájmy po dohodě s klienty převádějí na eura. Tím pádem má pronajímatel příjmy v eurech a může si vzít eurový úvěr. Podobně se mohou domluvit i jiné firmy, že převedou vzájemné platby na eura, následně je tam pak generován eurový příjem. Někdy se eurové úvěry berou i kvůli tomu, aby se zajistila kurzová rizika. Některé firmy mohou mít korunové i eurové příjmy a výdaje a nemusejí být vybalancované, s tím pomůže eurový úvěr.

Jaký předpokládáte vývoj u významných světových měn? Především, kam se bude ubírat euro, dolar či libra?

Osobně věřím hlavně dolaru a koruně. Když je na trhu nervozita, přesouvám se do dolaru. Když se situace uklidňuje, vracím se do koruny. Libru nesleduji v podstatě vůbec. Naši klienti projevují jen minimální zájem o britské akcie a my v BHS je do našich fondů kupujeme jen minimálně. Euru může pomoci pravděpodobný další růst sazeb.

Poslední rok se mluvilo o přicházející recesi, ale zatím to na kolaps HDP nevypadá. Dorazí nakonec?

Prožívali jsme stagflaci, kdy jsme se potýkali s vysokou inflací a stagnující ekonomikou, a to nejhorší již máme za sebou. Inflace by měla dále klesat a hospodářství by se mělo naopak rozbíhat. Opravdu se domnívám, že to nejhorší je za námi, a že ekonomická situace se bude zlepšovat. Reálné příjmy domácností zatím ještě klesají, ale očekávám, že od příštího roku začnou opět růst. Díky tomu dojde opět k navyšování spotřeby, což je zásadní složka HDP.

Nemůže ekonomické oživení prodloužit boj s inflací?

Samozřejmě ten boj s inflací je již poměrně dlouhý, přáli bychom si, aby to skončilo. Domnívám se, že kroky, které se aktuálně odehrávají v měnové a rozpočtové politice, spíše napomohou k tomu, aby ten boj byl poměrně rychle dokončen. Snížením schodků státního rozpočtu bude vznikat menší tlak na růst inflace, protože se do ekonomiky nebude dostávat tolik peněz na dluh a zároveň očekávám, že ČNB si dá načas s tím, než začne snižovat úrokovou sazbu v ekonomice. Možná chvíli zůstane vyšší, než bude úroveň inflace.

Cenově mzdová spirála nám nehrozí?

Bude záležet na vývoji trhu práce. Stále jsme v situaci, kdy máme nízkou nezaměstnanost a samozřejmě jsou tu tlaky na růst mezd. Jsem rád, že by nemělo docházet k výraznému růstu platů ve veřejném sektoru. Podle současných návrhů by se objem celkových prostředků, který jde na platy státních zaměstnanců, měl snížit. To je signál soukromému sektoru, aby také nebyl v tom navyšování mezd příliš štědrý. Určitě je potřeba, aby se mzdy navyšovaly a částečně tak lidem kompenzovaly rostoucí ceny. Nebylo by ale žádoucí, aby růst mezd v letošním roce byl vyšší než růst cen. To by se mohla rozbíhat mzdově-inflační spirála. To by určitě problém byl a mohlo by to zpomalit náš boj proti inflaci.

Jak hodnotíte vládní úsporný balíček?

Hodnotím ho jako, že se otáčí kormidlo správným směrem. Konečně se tu začalo něco dělat proti enormnímu zadlužování. Žijeme v době vysokých úrokových sazeb a výrazně se nám prodražuje obsluha státního dluhu. Platbu úroků ze státního dluhu považuji tak trochu za vyhozené peníze. Jsem rád, že dochází k nějakým úsporám. Pozitivní podle mě je, že většina úspor je prováděna na výdajové straně státního rozpočtu. Jsem rád, že tou největší úsporou se stalo škrtání dotací. Také jsem rád, že stát konečně začal šetřit na sobě a bude škrtat prostředky, které jdou na státní zaměstnance. S čím mám částečný problém jsou některá opatření na příjmové straně. Některá bych zpřísnil a jiná zase vynechal. Nelíbí se mi zavádění odvodů na zaměstnance kvůli nemocenskému pojištění. Raději bych to řešil obnovením karenční doby a nenavyšoval bych odvody. U DPH se obávám, že v řadě případů chybí silná konkurence a snížení DPH se tak podle mě neprojeví v koncových cenách.

Jak vnímáte vývoj inflace a úrokových sazeb ve Spojených státech a Eurozóně?

Česko má nejvyšší úrokové sazby. Ve Spojených státech jsou sazby o něco nižší a pravděpodobně tam jejich růst již také skončil. Eurozóna má zatím nejnižší sazby, nicméně bude pravděpodobně pokračovat s jejich navyšováním. Trhy v poslední době znervózňovaly politické rozepře o navýšení dluhového stropu, demokraté a republikáni se nakonec domluvili. Spojené státy také musejí řešit to, že se jim s vyššími sazbami prodražuje financování státního dluhu.

Jak se liší situace jednotlivých zemí eurozóny?

V Evropě máme situaci rozdělenou geograficky na jih a sever. Na jihu je řada zemí, které jsou předlužené a růst sazeb pro ně může být zásadním problémem. Bude tedy záležet, jak se ECB postaví k odkupu dluhopisů těchto problematických zemích. Ve chvíli, kdy centrální banka bude vytvářet poptávku po těchto dluhopisech, tak se bude snižovat výnos na nich. To by jižnímu křídlu pomohlo. Pokud ale k těmto odkupům ze strany centrální banky nebude docházet, tak se tyto země mohou dostávat do vážných dluhových problémů. Bude důležité, aby se zvýšil tlak na tyto země. Země severu po zvyšování sazeb volají již déle, aby jim pomohly krotit inflační tlaky. Severní křídlo je v podstatně lepší kondici než jih.

Někteří ekonomové mluví o tom, že si budeme muset zvyknout na dlouhodobě vyšší inflaci na úrovní 3-4 procent. Vy nesouhlasíte?

To jsou zatím pouze spekulace. Souhlasím s tím, že inflačního cíle dosáhneme později, než aktuálně predikuje ČNB, ale nečekám, že nastane vyloženě dlouhá doba, kdy ten inflační cíl budeme míjet a budeme výrazně nad ním. Až budoucnost nám ukáže, jak to nakonec dopadne.

Kdy se Češi naučí investovat?

Ukazuje se, že lidé by neměli všechen majetek držet v hotovosti na běžných účtech, kde jej drtí inflace. Lidé se budou muset naučit s úsporami lépe pracovat a nakupovat aktiva. Když máme inflace vysoko nad cílem, dá se očekávat, že o to více porostou ceny aktiv. To pomůže ochránit úspory. Každý, kdo před deseti lety nakoupil nemovitost, ví, jak obrovsky hodnota realit narostla. Platí to ale i o akciovém trhu či o zlatě. Češi by měli změnit myšlenkové schéma, které je pouze o tom, že mají odkládat peníze do bank.

Nemovitosti nyní ale zažívají složité období. Čeká nás ještě pokles cen?

Situace se určitě proměnila. Zatímco dlouhá léta za delší kus provazu tahal prodávající, nyní to je obráceně. Slevy oproti nabídkové ceně jsou dnes běžné. Domnívám se, že pokles cen nemovitostí bude pokračovat ještě i ve druhém pololetí letošního roku a výraznější obrat nastane až ve chvíli, kdy se zásadním způsobem zlevní hypotéky. Ukazuje se, že na realitním trhu chybí peníze kvůli poklesu objemů hypoték. On se zase zvýší, to se stane až ve chvíli, kdy se sníží úrokové sazby na hypotékách. Pak nemovitosti mohou velice rychle zase cenově vyskočit nahoru. Pokud někdo uvažuje o nákupu nemovitosti, tak by to měl načasovat do druhého pololetí letošního roku. Sice bude muset mít vysokou úrokovou sazbu na hypotéce, ale zase získá výhodnou kupní cenu. Zatímco hypotéku může časem refinancovat, tak kupní cena už se změnit nedá. Orientoval bych se tedy na výhodný nákup a méně bych kladl důraz na úrokovou sazbu.

Kam by musely sazby hypotečních úvěrů klesnout, aby trh ožil?

Ta psychologická hranice se může pohybovat mezi třemi a čtyřmi procenty. Vidíme to u nabídek některých developerů, kteří „dotují“ hypotéky svým klientům. Ta dotovaná sazba se právě nejčastěji pohybuje okolo tří, čtyř procent. Určitě bude záležet na tom, kdy začnou růst reálné příjmy obyvatelstva. Nyní panuje spíše negativní nálada, lidé se obávají budoucnosti, ale jakmile začnou růst reálné příjmy, chuť nakupovat nemovitosti se vrátí. Češi jsou národem, který rád investuje do nemovitostí. Poslední tři dekády nám ukazují, že kdo nakoupil nemovitost, na tom málokdy prodělal.

Investičním hitem loňského roku se staly dluhopisy. Začíná to již odeznívat?

Ano, domnívám se, že to bude postupně odeznívat, protože úrokové sazby postupně přestávají narůstat a tím, že úrokové sazby se již celosvětově blíží svému vrcholu, tak i sazby na dluhopisech jsou již blízko vrcholu. Kdo chce mít dluhopisové investice, tak nyní nakupuje dluhopisy s delší splatností, aby si vyšší úroky udržel i v době, kdy by inflace měla být nižší. S tím, jak jsme viděli propady na akciových trzích, tak se stále více lidí poohlíží po rizikovějších aktivech. Přece jen zhodnocení, které přinášejí dluhopisy, leckomu nepřijde dostatečné. Třeba na americkém trhu vidíme, že někteří investoři se již vracejí do akcií. Od začátku roku především index Nasdaq narostl více, než se očekávalo.

On se stále čekal větší propad cen akcií, ale on nepřišel.

Myslím, že dno – v rámci období po začátku války na Ukrajině – je již za námi. Samozřejmě trh se vždy vyvíjí, chvíli roste, chvíli klesá. Další pokles může přijít, ale myslím, že dno máme za sebou. Když už nějaká korekce přijde, tak to podle mě vytvoří příležitost vstoupit na trh.

Dá se říci, že loňský skokový nárůst cen energií jsme již překonali? Bylo to nakonec se závislostí na ruských energiích tak žhavé?

Rád bych připomněl české specifikum toho, že my stále odebíráme ruskou ropu. Což se vyplácí, protože její cena je zastropovaná. Také se ale ukazuje, že ta závislost na Rusku v oblasti energií nebyla tak nezvratná. Tím, že se podařilo rychle vybudovat terminály na zkapalněný zemní plyn, se podařilo vyřešit problém s dodávkami plynu. Nedostatek plynu byl i příčinou, proč byla drahá elektřina, díky tomu, jak se stanovuje cena elektřiny. Krize na energetickém trhu je zažehnána. Ceny se vrací na výrazně nižší úrovně. Pravděpodobně budou dále o desítky procent vyšší než před začátkem energetické krize, ale rozhodně už to nebudou násobky původních cen. Je potřeba dodat, že pro zákazníky energetická krize již skončila, ale z pohledu aktérů na energetickém trhu se to teprve rozbíhá. Bude potřeba, aby se plovoucí LNG terminály přestavěly na pevné terminály, aby se nadále navyšovala kapacita, aby se rozšířil ropovod TAL. Rovněž bude potřeba dobudovat jaderné elektrárny.

Štěpán Křeček

Štěpán Křeček pracuje na pozici hlavního ekonoma ve společnosti BH Securities, kde zodpovídá za tvorbu makroekonomických a tržních analýz. Je autorem populárních podcastů Offline Štěpána Křečka a BHS expres.

Související články

Vladimír Bezděk: Nyní se hraje o inflační očekávání
Tradingový portál FXStreet.cz přináší rozhovor s Vladimírem Bezděkem, předsedou představenstva AVANT investiční společnost, která spravuje fondy se 100 miliardami korun. Bezděk v rozhovoru pro FXStreet.cz říká, že pokud současný boj s inflací skončí na pěti procentech, žádná výhra to nebude. Řeč přišla také na to, kde jsou aktuálně investiční příležitosti a jak se dá investovat v době klesající ekonomiky.

Juraj Krúpa: Groupon shortujeme již od ledna. Líbí se nám gaming i big tech
Minulý týden se médii prohnala kauza amerického Grouponu – otce všech „slevomatů“. Firmu kotovanou na newyorské burze se na nohy snaží postavit česká skupina Pale Fire Capital, proti nim sází slovenská investiční skupina AJ Investments vedená Jurajem Krúpou.

FXstreet.cz přináší rozhovor s ekonomem Dominikem Stroukalem
Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s ekonomem, členem NERVu Dominikem Stroukalem, který se dlouhodobě věnuje Bitcoinu a dalším kryptoměnám. Již v roce 2015 vydal první českou knihu o Bitcoinu. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jakou budoucnost čeká právě u kryptoměn, zda byly NFT čistou spekulací, co očekává od inflace a České národní banky či proč je lepší nechat si českou korunu. Dominik také přidal pár tipů na netradiční investice.

FXstreet.cz přináší rozhovor s členem bankovní rady ČNB Oldřichem Dědkem
Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s končícím členem bankovní rady ČNB. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co pomáhá držet silnou českou korunu i bez intervencí ČNB, jaká jsou inflační očekávání v tuzemské ekonomice nebo jak moc jsou v Česku předražené nemovitosti. Řeč přišla také na to, co centrální banka sleduje především a za jakých okolností by bylo potřeba ještě zvýšit úrokové sazby nebo zda bychom s eurem měli nižší nebo vyšší inflaci. Profesor Dědek také prozradil, čemu se hodlá věnovat po skončení svého mandátu v bankovní radě.

FXstreet.cz přináší rozhovor s traderem z WOOD & Company Vladimírem Vávrou
Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s velmi zkušeným traderem Vladimírem Vávrou ze společnosti WOOD & Company. Vladimír Vávra je senior trader odpovědný ve WOOD & Company za obchodování na akciových trzích a má dvacetiletou zkušenost. Na starosti má institucionální a velké privátní klienty. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak začínal, co obnáší jeho práce, jak obchoduje a také co ke svému tradingu používá za analýzy. Hlavním tématem rozhovoru je však aktuální situace na finančních trzích. Dozvíte se, jak se budou vyvíjet trhy v dalším období, co čekat od akcií a zároveň Vladimír prozradil své tipy na konkrétní akciové tituly.

FXstreet.cz přináší rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky Janem Vejmělkem
Tradingový portál FXstreet.cz přináší velmi rozsáhlý rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky. Jan Vejmělek pro náš portál každoročně připravuje predikce finančních trhů, takže společně spolupracujeme již mnoho let a s jeho názory na trhy se velmi často ztotožňujeme a považujeme ho za jednoho z nejlepších analytiků na českém trhu. A vzhledem k tomu, co se děje na finančních trzích, jsme se rozhodli realizovat společně tento velmi zajímavý, důležitý a rozsáhlý rozhovor. Probrali jsme všechna témata aktuálních finančních trhů opravdu velmi podrobně.

FXstreet.cz přináší rozhovor se stratégem finančních trhů České spořitelny
Tradingový portál FXstreet.cz přináší rozsáhlý rozhovor s investičním stratégem České spořitelny Miroslavem Plojharem. Povídali jsme si o tom, jak to funguje v investičním oddělení této největší banky v Česku, nicméně hlavním tématem je aktuální situace na finančních trzích. V rozhovoru se tak dozvíte, jak se mohou vyvíjet kapitálové, měnové a další trhy v nejbližším období a co na trzích očekávat. Velký prostor v rozhovoru má samozřejmě také česká koruna, která je bedlivě sledovaným trhem v poslední době.

Čtěte více

• Rozhovor o tradingu s Ondřejem Hartmanem (2. díl)
  Ředitele a zakladatele portálu FXstreet.cz, Ondřeje Hartmana, asi není třeba příliš zdlouhavě představovat. Proto pouze dodáme, že patří k jedněm z prvních obchodníků v ČR a průkopníkům online tradingu u nás jako takového. Kromě mnohaletých zkušeností s obchodováním se však také úzce specializuje na jedno další téma. Tím je psychologie tradingu.
• Rozhovor s Andy Tannerem, úspěšným obchodníkem
  Vzhledem k velmi úspěšné akci s Robertem Kiyosakim se do Prahy chystá další člen týmu Rich Dad. V souvislosti s touto akcí jsme připravili rozhovor s hlavním řečníkem Andy Tannerem.
• Rozhovor se šéfem traderů z Raiffeisenbank
  Portál FXstreet.cz přináší rozsáhlý rozhovor se šéfem traderů z Raiffeisenbank Milanem Fischerem, se kterým jsme si povídali o probíhajících devizových intervencích Českou národní bankou (ČNB) a o případné reakci české koruny na ukončení intervencí. Milan Fischer v tomto rozhovoru také poodkryl některé zajímavosti a podrobnosti ze světa bankovního tradingu.
• Rozhovor s investičním bankéřem Ondřejem Jonášem
  Portál FXstreet.cz připravil pro své čtenáře rozhovor se známým investičním bankéřem Ondřejem Jonášem. Naše dotazy se mimo jiné týkaly neustále diskutovaných devizových intervencí Českou národní bankou (ČNB), americké centrální banky (Fed), ale i profesního života jednoho z nejúspěšnějších českých investičních bankéřů.
• Rozhovor: Snížení finanční páky se (nakonec) chystá
  Portál FXstreet.cz vám přináší exkluzivní rozhovor s výkonným ředitelem Purple Trading Davidem Vargou, se kterým jsme si povídali o regulaci ESMA týkající se snížení finanční páky na forexu a CFD produktech pro brokery regulované v EU.
• Rozhovor s ředitelem Purple Trading nejen o regulacích
  Portál FXstreet.cz vám přináší exkluzivní rozhovor s výkonným ředitelem Purple Trading Davidem Vargou, se kterým jsme si povídali o regulaci ESMA týkající se snížení finanční páky na forexu a CFD produktech pro regulované brokery. Kromě toho jsme se také zeptali na připravované změny a novinky v tradingovém oboru.
• Rozhovor s ředitelem tradingu ČSOB
  Portál FXstreet.cz připravil pro své čtenáře další rozhovor s bankovním traderem. Na dotazy tentokrát odpovídal ředitel útvaru Operací na devizových a úrokových trzích banky ČSOB Zdeněk Procházka. Námi položené dotazy směřovaly mimo jiné k tématu nedávného britského referenda o setrvání země v Evropské unii, ale i k pozorně sledovanému tématu měnových intervencí České národní banky. Samozřejmě nechybí ani některé zajímavosti a podrobnosti ze světa bankovního tradingu.
• Rozhovor s úspěšným forexovým obchodníkem
  Na vzdělávacích seminářích či v kancelářích portálu FXstreet.cz v Praze v rámci osobních konzultací se denně setkáváme jak se začínajícími či mírně pokročilými obchodníky, kteří za námi přichází, aby získali nové zkušenosti a vzdělání, ale také s profesionálními tradery, kteří k nám přichází získat inspiraci a další důležité informace.
• Rozhovor s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem
  Největší portál o forexovém obchodování v České republice a na Slovensku FXstreet.cz vám přináší rozhovor s viceguvernérem České národní banky (ČNB) Mojmírem Hamplem. Povídali jsme si například o tom, jak se ČNB staví k často kritizovaným intervencím nebo kde by se mohla česká koruna po ukončení intervenčního režimu pohybovat. Mojmír Hampl v rozhovoru také odhalí, jak samotné devizové intervence Českou národní bankou probíhají.
• Saxo Bank: Rozhovor se šéfem klientského oddělení Stefanem Veghem
  Hodně lidí si myslí, že si přečte jednu knihu nebo článek na internetu a dokáže vydělávat miliony. Takto to nefunguje. Medik se po přečtení knihy o srdci také hned nesebere a nepůjde operovat. Je potřeba mít reálná očekávání a umět řídit riziko, tedy přesně vědět, kolik jsem ochoten ztratit. Pokud nemám zcela jasno, tak na 99 % prodělám, říká šéf klientského servisu pražské Saxo Bank, Stefan Vegh, který se svými kolegy servisuje 28 zemí střední a východní Evropy.
• VIDEO: Rozhovor s úspěšným traderem
  Přinášíme vám rozhovor u kávy s úspěšným traderem Petrem Koubou, jehož mottem je: “Bez bolesti není radosti, bez rizika není zisku“. Petr ke svému tradingu využívá výhradně automatické obchodní strategie (AOS). Věříme, že tento inspirativní rozhovor bude pro ostatní tradery velkým přínosem.
• Vladimír Bezděk: Nyní se hraje o inflační očekávání
  Tradingový portál FXStreet.cz přináší rozhovor s Vladimírem Bezděkem, předsedou představenstva AVANT investiční společnost, která spravuje fondy se 100 miliardami korun. Bezděk v rozhovoru pro FXStreet.cz říká, že pokud současný boj s inflací skončí na pěti procentech, žádná výhra to nebude. Řeč přišla také na to, kde jsou aktuálně investiční příležitosti a jak se dá investovat v době klesající ekonomiky.
• Ženy a trading – rozhovor s Kathy Lien
  "Skutečně věřím, že čím více vnímáte existenci skleněného stropu, tím víc mu budete přičítat nedostatečný pokrok a tím víc se bude stávat skutečností", říká Kathy Lien, když se jí ptáme na to, jaká omezení může způsobit ženské pohlaví.