Tradingový portál FXStreet.cz přináší rozhovor s Vladimírem Bezděkem, předsedou představenstva AVANT investiční společnost, která spravuje fondy se 100 miliardami korun. Bezděk v rozhovoru pro FXStreet.cz říká, že pokud současný boj s inflací skončí na pěti procentech, žádná výhra to nebude. Řeč přišla také na to, kde jsou aktuálně investiční příležitosti a jak se dá investovat v době klesající ekonomiky.

Jaké jsou investiční trendy letošního roku?

Bude hodně záležet na tom, zda v průběhu dalších měsíců opravdu uvidíme významné zpomalování inflace, tak jak jsou předpoklady, nebo zda ústup inflace bude podstatně pomalejší. To si myslím, že bude výrazně ovlivňovat investiční apetit. U nás je ten investiční horizont typicky 3 až 5 let a je rozdíl, zda tu investici děláte s přesvědčením, že zde budete čelit dvouciferné inflaci dva, tři roky anebo pouze krátkodobě. Toto podle mě ovlivní apetit. Z hlediska směru investic myslím si, předpokládám, a vlastně i trochu očekávám, že zejména ve druhé polovině letošního roku a v roce příštím, mohou na trhu být zajímavé investiční příležitosti. Část aktiv může procházet určitým stresem, tlakem a někdy by ten prodej mohl být i vynucený. To bude vytvářet zajímavé příležitosti v developmentu, realitách, ale možná i v dalších typech aktiv.

Kde by kromě nemovitostí mohly být zajímavé investiční příležitosti?

Trend, který probíhá a myslím, že probíhat bude i dále, je energetika. Myslím, že v posledních dvou, třech letech je evidentní, že projekty mířící zejména do oblasti obnovitelných zdrojů – typicky fotovoltaiky – jsou dnes v kurzu. Není to překvapení, když jsou koncové ceny elektřiny tam, kde jsou. I když došlo v poslední době k mírnému poklesu, stále jsou násobně vyšší než před rokem a půl, dvěma lety. Na tu předválečnou úroveň se pravděpodobně nevrátí, alespoň to nikdo nečeká, takže payback energetických investic se zlepšil a odpovídá tomu i větší vlna investic do tohoto subsektoru. Pak je tu otázka, jak moc se v praxi začne projevovat oslabení globalizace, někdy se tomu říká deglobalizace. Ať už to má aspekt bezpečnostní, když si Evropa v posledních letech vyzkoušela, že není úplně dobré mít 90 procent výroby všeho v Číně. Jednak to není dobré kvůli koncentraci do jedné země, druhak, že to generuje nějaké nároky na logistiku a dopravní systém a když něco z toho selže, tak jsou najednou velké problémy. Proto budeme čelit určité „deglobalizaci“ a přenesení výroby zpět do historicky bohatších zemí. Do toho vidíme aktuální pobídky v americké ekonomice Bidenovy administrativy. Ať již směrem k zeleným technologiím, tak pobídky v rámci deglobalizačního trendu. A začínáme vidět, že na některé americké pobídky začínají slyšet i evropské firmy. Může tu tedy vzniknout tlak na přesun výroby z Evropy do Ameriky, anebo na výrazné zvýšení vládních podpor, aby ty firmy zůstaly v Evropě.

Jak to podle Vás dopadne s aktuálně očekávanou recesí, dorazí vůbec v jiné podobě než jako technická recese?

Myslím, že recesi tu mít budeme. V recesi technicky již jsme. Alespoň podle dat za HDP za poslední loňský kvartál. Otázkou je, co bude ve druhé polovině roku. Zda již ekonomika začne znovu růst anebo zda se slabší kondice ekonomiky bude projevovat delší dobu. Dílčí ekonomické ukazatele, které nyní přicházejí, nejsou úplně pesimistické. Některé předstihové ukazatele na bázi ukazatelů důvěry spotřebitelů a podnikatelů se začaly drobně zlepšovat. Nezaměstnanost je stále na nízké úrovni. Velmi málo se mluví o tom, že v loňském roce zde našlo práci 100 tisíc Ukrajinců. To jsou dvě procenta nabídky práceschopných sil. Během jednoho roku to ekonomika dokázala vstřebat, což je velký úspěch, a mohlo by to pomoci tomu, že recese skončí dříve než později. Zatím nikdo nehovoří o tom, že by se recese měla prohloubit v nějakou hlubší krizi. Zatím jsou ta očekávání nastavená na mělkou recesi v trvání třeba tří čtvrtletí. Existují ale hlasy, které říkají, že inflaci nedokážeme vrátit k hodnotám inflačního cíle, tedy ke dvěma procentům, aniž by si ekonomika prošla určitým ochlazením. Pravdou je, že kdyby inflace měla končit na pěti procentech, tak to žádný uspokojivý výsledek není.

Stále hodně nad cílem centrální banky.

Ano, nad cílem, a navíc se to, podle mého názoru, začalo dramaticky propisovat do inflačních očekávání. Když se to ukotví v inflačních očekáváních, tak zaměstnanci budou do svých smluv chtít dostat inflační doložku a v tu chvíli se ta kola inflace roztáčí a očekávání se propisují do reality a o to hůře a za větších obětí se bude inflace stahovat dolů. A to se podle mě nyní hraje. O ta inflační očekávání.

Existují nějaké anticyklické investice, kterým se daří právě v časech krize?

Existují. Rozdělil bych to na anticyklické a málo korelované s ekonomickým cyklem. Ta nízká korelace je třeba potravinářství, které je z logických důvodů s ekonomickým cyklem korelované velmi málo. Oborem, který může mít anticyklický charakter, je práce s pohledávkami. Když je ekonomika v horší části svého cyklu, tak špatná aktiva finančního sektoru se mají tendenci zvyšovat. Existují zde ale subjekty, které umí s těmito aktivy pracovat. Pro ně je ekonomická recese ten správný moment.

Na jaké zákazníky se AVANT zaměřuje?

Nejklíčovější zákazník je pro nás zakladatel fondu. To je člověk či skupina lidí, kteří za sebou mají nějaké výsledky v určitém oboru podnikání a dorostli do určité velikosti a zjistili, že uspořádání jejich podnikání s využitím fondu kvalifikovaných investorů jim může dávat smysl. Třeba i proto, že FKI je nástroj, skrz který lze koncentrovat kapitál k rozšíření jejich podnikání, pokud fond otevřou pro další investory. Ti zakladatelé, kteří jsou také investory do fondu, pak přes něj nabírají další kapitál, který mohou využívat pro multiplikaci podnikání ve svém oboru. Pro některé fondy probíhá fundraising přes síť spolupracujících investičních zprostředkovatelů, takže množina našich klientů je nakonec širší, ale vše to stojí a padá na tom, abychom měli zajímavé zakladatele fondů, a to ostatní následuje.

Co vy těm zakladatelům nabízíte?

Fond založíme, spravujeme a napomáháme s fundraisingem. Zakladatelům dáváme možnost směrem k investičním zprostředkovatelům komunikovat filozofii jejich fondu a proč by mohl být zajímavý. Jako administrátor a ve většině případů jako obhospodařovatel, tedy správce fondu, neseme za nakládání s aktivy odpovědnost.

Jak vypadá typický investor z vnějšku, který přichází přes zprostředkovatele?

My se fundraisingem ve větším měřítku zabýváme čtvrtým rokem. Za tu dobu máme přes čtyři tisíce investorů. Průměrná investovaná částka je mezi jedním a dvěma miliony korun. Za rok 2021 se takto získalo 2,5 miliardy korun. Loňský rok byl o něco slabší, protože ho ovlivnila válka na Ukrajině a pak také ta zmiňovaná vysoká inflace. I tak to bylo k 1,5 miliardě korun. Jsme ve fondech kvalifikovaných investorů, ze zákona musí investovaná částka dosahovat minimálně milionu korun. Nejsme tedy v retailovém světě, proto investorů nikdy nebudou statisíce. Typický investor je dnes vyšší střední ekonomická třída. Jsou to lidé z IT prostředí, lékaři či učitelé. Zákon o investičních společnostech a fondech tu hranici milionu korun neměnil minimálně deset let. I bez inflace 20 procent je po deseti letech milion značně méně. Tím se to dostává na dosah více lidí.

Laici často tápou v jednotlivých pojmech. Jako FKI, SICAV…

Fondy kvalifikovaných investorů (FKI) mohou mít vícero podob, SICAV je jedna z nich. Další forma může být v podobě otevřeného podílového fondu. SICAV je zkratka francouzského termínu Société d'investissement à capital variable, což znamená, že je to akciová společnost s proměnlivým základním kapitálem. Na rozdíl od klasické akciové společnosti to znamená, že základní kapitál se v průběhu času může měnit. Do fondu mohou přijít noví investoři a hodnota fondového kapitálu se tak zvýší. Při výstupu investorů se hodnota kapitálu sníží.

Forma SICAV v Česku není příliš dlouho, jak moc je oblíbená?

V případě AVANTu je to naprosto dominantní forma. Myslím, že podobné to bude i u jiných investičních společností.

Jaké obory převládají u fondů spravovaných AVANTem?

Když si to představíme jako koláčový graf, tak největší díl bude pořád development a realitní sektor. Nicméně váha tohoto segmentu není dominantní. V posledních 5-7 letech se do FKI začala dostávat i jiná aktiva než aktiva související s developmentem. Jde o energetiku. Máme fondy, které vlastní výrobní závody, tak charakterem připomínají private equity. Máme fondy zaměřené na pohledávky. Dva roky máme fond zaměřený na řešení odpadního vodního hospodářství. Samozřejmě máme několik fondů, kde dominantní investiční strategií je investice do cenných papírů. To spektrum aktiv je širší.

Vy jste vedl dvě důchodové komise, co má člověk dělat pro to, aby v důchodu nešel o žebrácké holi?

Spořit a investovat. Co nejdříve a klidně od menší částky, jak to rozpočet umožní. Také řešit vlastní bydlení, protože to do budoucna znamená, že ušetřím za nájem. Za třetí pomůže vlastní rodina. Mít děti, vychovat je, předat jim postoje a hodnoty a třeba se o vás postarají.

Nemohl by stát zlepšit daňovou podporu spoření na důchod?

Myslím si, že daňová podpora třetímu pilíři není úplně malá. Jde o daňovou podporu a také příspěvek. Ta daňová se ještě štěpí na to, co jde za Vámi a případně za zaměstnavatelem, pokud přispívá. Když tohle vše sečtete, tak to není málo. Otázkou je, zda toto množství peněz, explicitních a implicitních, vynakládáme efektivním způsobem tak, aby to motivovalo co nejvíce lidí do toho pilíře vstoupit a aby tam ukládali co nejvyšší možnou částku. Z mého úhlu podle množství lidí zapojených do systému není malé. Jsou tam určitá „ale“. Čtvrtina účastníků je již v důchodovém věku a točí to tam v těch pětiletých cyklech, tak to asi není to, k čemu by třetí pilíř měl sloužit. V posledních letech se začala zvyšovat i průměrná úložka. Nyní se diskutuje úprava státního příspěvku, aby to lidi přimělo spořit si ne 300, ale třeba 500 korun měsíčně. V posledních deseti letech tomu pomohlo zapojení zaměstnavatelů, zhruba 40 procent pobírá příspěvek zaměstnavatele. Nyní se pozornost bude soustředit na to, aby při výplatní fázi naspořenou částku nevybrali najednou.

Vladimír Bezděk

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a The University of Manchester. Má více než 20letou praxi ve finančních institucích, zejména v pojišťovnictví, investicích a bankovnictví. Nejdříve působil devět let na různých pozicích v ČNB. Následně přešel do soukromého finančního sektoru a v pozici CEO a předsedy představenstva vedl pojišťovnu Aegon, slovenskou Generali pojišťovnu, Penzijní společnost České pojišťovny a ČSOB Pojišťovnu. Od června 2020 působí v dozorčí radě AVANTu a od července 2021 z pozice předsedy představenstva zodpovídá za řízení a rozvoj společnosti.

AVANT je česká investiční společnost, která se od svého založení v roce 2007 specializuje na zakládání, správu a administraci fondů kvalifikovaných investorů (FKI). Nabízí velmi zajímavé investiční příležitosti určené kvalifikovaným investorům.

Související články

Juraj Krúpa: Groupon shortujeme již od ledna. Líbí se nám gaming i big tech
Minulý týden se médii prohnala kauza amerického Grouponu – otce všech „slevomatů“. Firmu kotovanou na newyorské burze se na nohy snaží postavit česká skupina Pale Fire Capital, proti nim sází slovenská investiční skupina AJ Investments vedená Jurajem Krúpou.

FXstreet.cz přináší rozhovor s ekonomem Dominikem Stroukalem
Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s ekonomem, členem NERVu Dominikem Stroukalem, který se dlouhodobě věnuje Bitcoinu a dalším kryptoměnám. Již v roce 2015 vydal první českou knihu o Bitcoinu. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jakou budoucnost čeká právě u kryptoměn, zda byly NFT čistou spekulací, co očekává od inflace a České národní banky či proč je lepší nechat si českou korunu. Dominik také přidal pár tipů na netradiční investice.

FXstreet.cz přináší rozhovor s členem bankovní rady ČNB Oldřichem Dědkem
Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s končícím členem bankovní rady ČNB. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co pomáhá držet silnou českou korunu i bez intervencí ČNB, jaká jsou inflační očekávání v tuzemské ekonomice nebo jak moc jsou v Česku předražené nemovitosti. Řeč přišla také na to, co centrální banka sleduje především a za jakých okolností by bylo potřeba ještě zvýšit úrokové sazby nebo zda bychom s eurem měli nižší nebo vyšší inflaci. Profesor Dědek také prozradil, čemu se hodlá věnovat po skončení svého mandátu v bankovní radě.

FXstreet.cz přináší rozhovor s traderem z WOOD & Company Vladimírem Vávrou
Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s velmi zkušeným traderem Vladimírem Vávrou ze společnosti WOOD & Company. Vladimír Vávra je senior trader odpovědný ve WOOD & Company za obchodování na akciových trzích a má dvacetiletou zkušenost. Na starosti má institucionální a velké privátní klienty. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak začínal, co obnáší jeho práce, jak obchoduje a také co ke svému tradingu používá za analýzy. Hlavním tématem rozhovoru je však aktuální situace na finančních trzích. Dozvíte se, jak se budou vyvíjet trhy v dalším období, co čekat od akcií a zároveň Vladimír prozradil své tipy na konkrétní akciové tituly.

FXstreet.cz přináší rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky Janem Vejmělkem
Tradingový portál FXstreet.cz přináší velmi rozsáhlý rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky. Jan Vejmělek pro náš portál každoročně připravuje predikce finančních trhů, takže společně spolupracujeme již mnoho let a s jeho názory na trhy se velmi často ztotožňujeme a považujeme ho za jednoho z nejlepších analytiků na českém trhu. A vzhledem k tomu, co se děje na finančních trzích, jsme se rozhodli realizovat společně tento velmi zajímavý, důležitý a rozsáhlý rozhovor. Probrali jsme všechna témata aktuálních finančních trhů opravdu velmi podrobně.

FXstreet.cz přináší rozhovor se stratégem finančních trhů České spořitelny
Tradingový portál FXstreet.cz přináší rozsáhlý rozhovor s investičním stratégem České spořitelny Miroslavem Plojharem. Povídali jsme si o tom, jak to funguje v investičním oddělení této největší banky v Česku, nicméně hlavním tématem je aktuální situace na finančních trzích. V rozhovoru se tak dozvíte, jak se mohou vyvíjet kapitálové, měnové a další trhy v nejbližším období a co na trzích očekávat. Velký prostor v rozhovoru má samozřejmě také česká koruna, která je bedlivě sledovaným trhem v poslední době.

FXstreet.cz přináší rozhovor se stratégem londýnské ING Petrem Krpatou
Tradingový portál FXstreet.cz přináší další zajímavý rozhovor. Tentokrát nám na naše dotazy odpovídal zkušený investiční bankéř Petr Krpata, který pracuje jako ředitel strategie pro měny a úrokové sazby v londýnské ING Bank. Zeptali jsme se ho například, jaké bylo nastoupit do světa tohoto byznysu přesně v období, kdy vypukla globální finanční krize. Nechybí samozřejmě také predikce některých měnových párů pro letošní rok.

Čtěte více

• Rozhovor se šéfem traderů z Raiffeisenbank
  Portál FXstreet.cz přináší rozsáhlý rozhovor se šéfem traderů z Raiffeisenbank Milanem Fischerem, se kterým jsme si povídali o probíhajících devizových intervencích Českou národní bankou (ČNB) a o případné reakci české koruny na ukončení intervencí. Milan Fischer v tomto rozhovoru také poodkryl některé zajímavosti a podrobnosti ze světa bankovního tradingu.
• Rozhovor s investičním bankéřem Ondřejem Jonášem
  Portál FXstreet.cz připravil pro své čtenáře rozhovor se známým investičním bankéřem Ondřejem Jonášem. Naše dotazy se mimo jiné týkaly neustále diskutovaných devizových intervencí Českou národní bankou (ČNB), americké centrální banky (Fed), ale i profesního života jednoho z nejúspěšnějších českých investičních bankéřů.
• Rozhovor: Snížení finanční páky se (nakonec) chystá
  Portál FXstreet.cz vám přináší exkluzivní rozhovor s výkonným ředitelem Purple Trading Davidem Vargou, se kterým jsme si povídali o regulaci ESMA týkající se snížení finanční páky na forexu a CFD produktech pro brokery regulované v EU.
• Rozhovor s ředitelem Purple Trading nejen o regulacích
  Portál FXstreet.cz vám přináší exkluzivní rozhovor s výkonným ředitelem Purple Trading Davidem Vargou, se kterým jsme si povídali o regulaci ESMA týkající se snížení finanční páky na forexu a CFD produktech pro regulované brokery. Kromě toho jsme se také zeptali na připravované změny a novinky v tradingovém oboru.
• Rozhovor s ředitelem tradingu ČSOB
  Portál FXstreet.cz připravil pro své čtenáře další rozhovor s bankovním traderem. Na dotazy tentokrát odpovídal ředitel útvaru Operací na devizových a úrokových trzích banky ČSOB Zdeněk Procházka. Námi položené dotazy směřovaly mimo jiné k tématu nedávného britského referenda o setrvání země v Evropské unii, ale i k pozorně sledovanému tématu měnových intervencí České národní banky. Samozřejmě nechybí ani některé zajímavosti a podrobnosti ze světa bankovního tradingu.
• Rozhovor s úspěšným forexovým obchodníkem
  Na vzdělávacích seminářích či v kancelářích portálu FXstreet.cz v Praze v rámci osobních konzultací se denně setkáváme jak se začínajícími či mírně pokročilými obchodníky, kteří za námi přichází, aby získali nové zkušenosti a vzdělání, ale také s profesionálními tradery, kteří k nám přichází získat inspiraci a další důležité informace.
• Rozhovor s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem
  Největší portál o forexovém obchodování v České republice a na Slovensku FXstreet.cz vám přináší rozhovor s viceguvernérem České národní banky (ČNB) Mojmírem Hamplem. Povídali jsme si například o tom, jak se ČNB staví k často kritizovaným intervencím nebo kde by se mohla česká koruna po ukončení intervenčního režimu pohybovat. Mojmír Hampl v rozhovoru také odhalí, jak samotné devizové intervence Českou národní bankou probíhají.
• Saxo Bank: Rozhovor se šéfem klientského oddělení Stefanem Veghem
  Hodně lidí si myslí, že si přečte jednu knihu nebo článek na internetu a dokáže vydělávat miliony. Takto to nefunguje. Medik se po přečtení knihy o srdci také hned nesebere a nepůjde operovat. Je potřeba mít reálná očekávání a umět řídit riziko, tedy přesně vědět, kolik jsem ochoten ztratit. Pokud nemám zcela jasno, tak na 99 % prodělám, říká šéf klientského servisu pražské Saxo Bank, Stefan Vegh, který se svými kolegy servisuje 28 zemí střední a východní Evropy.
• Štěpán Křeček: Když je zle, věřím dolaru. Když se situace zlepšuje, přesouvám se do koruny
  Koruna zůstane silná, myslí si Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Je to dáno tím, že v tuzemsku jsou stále vyšší sazby než v eurozóně,“ říká Křeček. Dodává ale také, že roli hrají firemní úvěry v eurech, které podniky následně směňují do koruny a vytváří tak poptávku po české měně. Křeček také prozradil, kterým měnám aktuálně věří nejvíce. V rozhovoru se dozvíte, zda by bankovní rada ČNB měla ještě sáhnout po zvýšení úrokové sazby nebo ji naopak začít snižovat.
• VIDEO: Rozhovor s úspěšným traderem
  Přinášíme vám rozhovor u kávy s úspěšným traderem Petrem Koubou, jehož mottem je: “Bez bolesti není radosti, bez rizika není zisku“. Petr ke svému tradingu využívá výhradně automatické obchodní strategie (AOS). Věříme, že tento inspirativní rozhovor bude pro ostatní tradery velkým přínosem.
• Ženy a trading – rozhovor s Kathy Lien
  "Skutečně věřím, že čím více vnímáte existenci skleněného stropu, tím víc mu budete přičítat nedostatečný pokrok a tím víc se bude stávat skutečností", říká Kathy Lien, když se jí ptáme na to, jaká omezení může způsobit ženské pohlaví.